Co se nám v roce 2019 povedlo a co jsme naopak zpackaly

Dnes se budu snažit shrnout celý uštěkaný rok do několika odstavců. Pokud to dočtete až dokonce, klobouk dolů! Jelikož se toho událo relativně dost.

Začala bych LEDNEM. Leden moc zasněžený nebyl. A když už se u nás sneslo pár vloček k zemi, byla jsem peselá! Můj první Silvestr jsem zvládla v pohodlí domova na jedničku. Panička se stresovala, že budu mít strach ale její stres byl zbytečný. V tento zimní měsíc (21.1) jsme také pořídily několik prvních snímků na zrcadlovku. Začaly jsme také chodit po silnici bez vodítka, což byl velký pokrok. Dokonce mi pánice našla blechu, kterou jsem nosila v kožíšku.

V měsíci ÚNORU jsem byla poprvé na procházce s větším počtem psů. Jednalo se o sraz, kde se sešlo neuvěřitelných 32 psů. Šla mi z toho dovádění hlava kolem. Únor nám přinesl i první „úspěch“ na instagramu. Měly jsme možnost spolupracovat s firmou Candies Burger. O jarních prázdninách jsme se smečkou vyrazily na dovču do Krkonoš, kde jsem si užívala kopic sněhu. A to doslova! Také mi pánice pořídila můj první postroj.

Světe div se, už začátkem BŘEZNA jsem zahájila svou koupací sezonu. V této době se mými oblíbenými pamlsky staly Carnilove a Mapes, které kupujeme dodnes. Ze záznamu v paničky sešitě jsem taky vyčetla, že jsem v březnu vážila 15,1 kg a měřila jsem 48,5 cm v kohoutku.

DUBEN je měsícem, kdy slavím narozky! 3. dubna přišla panička ze školy o fous dřív a obdarovala mě psobrovitánským dortem. Na akci For Pets jsme 7. dubna dorazily taky a trošku jsme vyždímaly paničky peněženku. Stal se mi i nepříjemnej a trochu úsměvnej zážitek. Na louce byl ježek… já do něj šťouchla, lekla jsem se a s plnýma kalhotama jsem ho opatrně a se strachem z neznámého obešla. V dubnu jsme také absolvovaly lekci vystavování a začaly jsme praktikovat hersenwerk. Navázaly jsme spolupráci s Barking Heads, za což jsme jim obě vďečné! Pánice mi za měsíc duben našla 2 klíšťata. Neřádi jedni!

V posledním jarním měsíci KVĚTNU jsme s pánicí začaly rekreačně dělat dogpuller. Také jsme se častěji domlouvaly na procházky s pejskama ze vsi.

Letní měsíce jsme se snažily přežívat. Totiž už ke konci ČERVNA padla první „třicítka“. Já se odhodlala konečně přeplavat celou řeku. Taky jsem si založila tenhle blog, na který vám občas něco natlapkám. 5. července k nám přijela pouť a tak jsme toho využily a šly jsme socializovat.

Na přelomu ČERVENCE a SRPNA jsme si vyjely na dovolenou k překrásnému Lipnu, o kterým už zde článek najdete. Pánice mi taky konečně pořídila klec do auta. Zvykla jsem si na ní rychle a mám ji docela ráda. 6. srpna mi začalo druhé hárání. Pánice si taky zažila nepříjemnou situaci, kterou jsem jí psíma očima nedokázala vysvětlit. Hárala jsem a ona  mě načapala s voříškem od vedle na naší zahradě. Podezřívala mě že mám štěňátka! Po 21 dnech toho dne, kdy mě s ním viděla jsme zajely k veterináři. Tak moc se ji ulevilo,když po ultrazvuku zjistila, že v sobě štěňátka nenosím. Také jsme poprvé vyrazily na procházku s někým z instagramu, a to konkrétně s Nelčou a jackrusselicí Annie.

Instagram Annie: https://www.instagram.com/annie.jack.russell/

Jednoho dne v ZÁŘÍ přišel paničce první mail od Fiddo, který s námi začal posléze spolupracovat. Začaly jsme také navštěvovat agility tréninky v Agility klubu Rokycany. První trénink jsme absolvovaly 8. září.

26. ŘÍJNA jsme se sešly s další skvělou dvojkou z instagramu, Týnou a Leou. Venčení v okolí Dobřan jsme si užily naplno! Taky jsem to svýma prosícíma pohledama dopracovala ke spaní v paničky posteli. Ve výše zmíněném sešitě čtu taky záznam, že jsem 2. října podstoupila velký koupání, který nebylo dvakrát příjemný. Na seznam října si můžem taky napsat oslovení firmou Spokojený pes, se kterou jsme pro vás mohly na instagramu pořádat velkou soutěž.

Leyin instagram: https://www.instagram.com/lea_the_gold/

Začátkem LISTOPADU jsme se zůčastnily prvního agility závodu, kde jsme poznaly opět několik fajn pejskařek z instagramu. Přišel nám Spokobox v rámci spolupráce, ze kterého byla nadšená i panička a to byly všechny pamlsky pro mě. Nepochopíš. Zúčastnily jsme se Svatomartinské procházky, kde se sešli všichni rokycanští agiliťáci. 30. listopadu vyrazila panička do Prahy na Pejskárium konferenci, kterou si náramně užila a poznala spoustu nových kámošů na venčení. To že byla celý den pryč, jsem ji prominula, jelikož mi přivezla mlsky, které v rámci workshopu spolu s ostatními pekla.

1. PROSINCE jsem už měla naškrábanej dopis pro psožíška. O dvanáct dní déle nám napadl první a zřejmě poslední prosincový sníh v tomto roce. Poprvé jsem také navštívila obchod! Zajely jsme se kouknout na nějaká vodítka, obojky a hračky, abychom s výběrem dárků psožíškovi alespoň trochu pomohly. To bych nebyla já abych neprošmejdila celou prodejnu. Svou účastí jsme také podpořily netradiční Vánoční trojboj v Agility klubu, který obnášel nevšední disciplíny. My jsme nakonec skončily na prvním místě. Vánoční svátky jsme pořádně oslavily a těšily jsme se z dárečků.  Já jsem byla obzvlášť a pořád jsem, nadšená z plyšového sněhuláka.

Ufff, tak tohle byl celý náš rok! My vám spolu s paničkou do nového přejeme hodně zdraví, štěstí, lásky (obzvláště té psí), zážitků a pohody. Ať je taky ten rok s dvěma dvojkama a stejným počtem nul o chlup lepší než ten minulý! Také vám přejeme ať se při dnešním ubouchaném večeru nikam nezaběhnete svým páníčkům. Tak tedy ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!