Máme doma dalšího psa, ale chová se podivně

Je to tak! Mám doma konkurenci! V naší domácnosti se nově objevil nějakej novej ale hooodně divnej pes ! Mimochodem, je to taky holka. Není s ní žádná psina, spíš kočičina…

Kdykoliv se k ní přiblížím, tak se místo vrcení ocasem nahrbí. Když se jí snažím dohonit a už jí šlapu na paty, ona si vyleze na gauč, stůl, židli, vždycky si něco najde, já na ni nemůžu, ona má nos až do nebes a myslí si že je důležitější! Neměla by ale zapomínat, že já byla v týhle smečce jako první!

Když jdu občas okolo jejího krmení vždycky potají ochutnám nějakou její granulku, abych měla přehled o tom, čím se stravuje.  Jakmile ale v tlamičce granuli rozkousnu, křupne to a zraky všech členů smečky zírají na mě s pohledem, který už znám moc dobře. Jejich pohled vždycky jasně říká: Jdi od toho, nebo se budu zlobit! Vždy toho hned raději nechám a jdu raději prohánět toho kočkopsa!

Musím ale uznat, že spí víc jak já a to už je co říct! Zalomí to skoro každou hodinu! Já to občas zalomím s ní. Při spánku ale vždycky hrozně bručí. Já se někdy kvůli tomu hluku, musím stočit do klubíčka někam jinam, kde už to bručení tolik neslyším.

Taky jsem od ní odkoukala že se neustále myje. Zřejmě nevyrůstala na vesnici jako já – správná vesnická holka. V mých očích je to městská kočička.  Jak to její „mytí“ vídám každý den začínám si myslet, že je to už normální. Občas když spí meju jí packy já. Tak se to dělá ve psím světě! Nemáš-li umyté packy, nesmíš dovnitř! Vždycky to musím napravit, aby jí ven nevyhnali, přece jen, už je to moje kamarádka a mám jí docela ráda.

Beru nad ní zodpovědnost! Je přece jen malá Poppy, která potřebuje bodyguardku (tedy mě). Budu jí chránit, nikomu jí nedám, vždy se jí zastanu! Od Poppy packy pryč, jasný?